Pokaždé, když k nám Wesleyho pozvu na hraní, jeho maminka stíhačka to automaticky bere tak, že tu celou dobu stráví s ním. Mně z toho asi brzo jebne. Manžel té paní je šílený puntičkář, který furt vymýšlí nějaká pravidla typu že jejich dítě nesmí být ani na moment samo a podobně. Jediný smysl celé akce přitom je, aby si mé dítě mělo chvíli s kým hrát, já si od něj na pár hodin oddechla a při hlídání mohla něco zaplatit přes internet a tak. Nejsem zrovna společenský typ a tyhle návštěvy mě fakt ničí.