Jak jako, schytám? Já za nic přece nemůžu. To všecko způsobil ten váš blbý pes, pokud něco. Takže mně tady nevykládejte, jak za to můžu já. … Jak jako mimo, co to plácáte? Já jsem byl plně při vědomí. Co prosím? 30 000 dolarů? # Já jsem se asi přeslechl: vy jste za toho psa… to je přece blbost. Si děláte srandu, ne? Tak blbý zas nejsem, abych na tohle skočil. Se proberte… žádný pes na světě nestojí… fakt? … opravdu? … jo? … ne-ke-cej. To snad není pravda. No…read more
Eli, můžu prosímtě na chviličku? Bude to fakt jenom na moment. — O tom vážně pochybuju. Ale dobře, vykládej. O co jde? Jak jsem mohla sama sebe přesvědčit, že tomu darebákovi mám věřit? Já jsem snad zbláznila. — To jo. Tobě asi přeskočilo. Nezlob se, ale nevidím jediný důvod, proč bych ten její vyhazov měl před někým ospravedlňovat. A už vůbec ne před tebou. — Chápu. Konec dotazů.
Trochu zapáchat je v pohodě. Díky tomu aspoň působíte jako opravdoví chlapi. Máme rádi kluky, co makají, až se z toho zpotí. Což samozřejmě neplatí pro borce zpocené z celodenního sezení u Call of Duty. Když už jsme u toho, taky rády nosíme vaše mikiny. Nejenom proto, že půjčovaní je fajn za všech okolností, ale proto, že se v nich cítíme fajn.