Podívejte, já jsem to neudělal schválně. Teď bych to už pojal výrazně jinak, ale to je fuk. # No teda. Vám povím, na to kolik je vám let se vyjadřujete dost drsně. Takhle se bavíte s vnoučaty? # Co že jsem? Co to vůbec znamená? Jakože hajzlík? To jsem nikdy neslyšel, že by někdo řekl. To už se dnes asi ani nepoužívá. Nicméně já vás chápu. Je to váš názor a máte na něj právo.
Máš nějaké známosti? — Jo, semtam. Nic vážného. Přesně podle mých představ. — No vidíš, tak to je super. Policajti blikají, že máme zastavit. Já to tentokrát vyřídím, ano? Ty mně normálně nikdy nenecháš. — Jo, posluž si. To bych rád věděl, jestli nám neodečtou nějaké body, že jsme nepoužili salát. — No snad ne. To by mě fakt naštvalo.
Když jsem se vrátila z práce domů, Ben tam na mě už čekal. Nalili jsme si víno, začali si povídat a najednou jsme oba nazí v posteli. Musím říct, že mě to zaskočilo. Bena jsem nikdy nebrala jako člověka, se kterým bych mohla něco mít.